Dojezd elektrokola
Dojezdem elektrokola se obykle rozumí ujetá vzdálenost na jedno nabití baterie. Přesněji řečeno jde o vzdálenost, po kterou se projevuje elektrická pomoc motoru, než se vybije baterie. Jedná se o parametr, který je při běžném ježdění ovlivněn mnoha faktory i způsobem regulace motoru ze ztrany jezdce. Pro pohodlí na elektrokole jde ale o podstatný parametr, protože vlastně udává, po jakou vzdálenost vám bude kolo schopné pomáhat jako skutečné elektrokolo, než ho bude třeba dobít anebo šlapat jen jako na běžném kole (elektrokolo je však těžší než běžné kolo).
Podobně, jako při udávání spotřeby pohonných hmot u automobilu, bývá dojezd některými výrobci elektrokol udáván formou počtu ujetých kilometrů, při nastaveném nejnižším stupni asistence a tedy minimální spotřebě elektrokola (např. "dojezd 130km") anebo pak v určitém intervalu kilometrů jako obvyklá rozpětí, ve kterých se může dojezd pohybovat (např. 80-110km), což je méně přesné vyjádření.
Co ovlivňuje dojezd elektrokola?
Podívejme podrobněji na to, čím je dán dojezd elektrokola:
1. Kapacita baterie elektrokola
Hlavním ukazatelem pro posouzení dojezdu kola je kapacita baterie. Ta vyjadřuje, po jakou dobu je baterie schopna dávat určitý elektrický proud. Udává se v Amper- hodinách. Např. 10 Ah, znamená, že baterie dokáže dávat proud 10 Amper po dobu jedné hodiny anebo také např. 1 Ampéru po dobu 10 hodin atd. Obecně platí, že čím má baterie elektrokola vyšší kapacitu (více Ampérhodin při daném napětí), tím bude vyšší i jeho skutečný dojezd.
Pro posouzení výkonu baterie jednoduše vynásobíme kapacitu baterie (počet Amper-hodin, Ah) středním napětím baterie (počet Voltů, V) na kterém baterie pracuje. Tím získáme výkon za čas, daný počtem Watt-hodin (Wh). Například baterie s kapacitou 10 Ah a napětím 36V má výkon 10x36, tedy 360 Wh (Watt-hodin).
Jízda na elektrokole, s nejnižším stupněm asistence spořebovává minimálně 4 - 5 Wh na jeden kilometr vzdálenosti (v závislosti na dalších okolnostech, popsaných níže)
Výpočet dojezdu elektrokola
Vydělením počtu Watt-hodin spotřebou energie na 1 km získáme počet kilometrů, po které nám bude baterie pomáhat:
Při minimální spotřebě 4,5 Wh a baterii 10 Ah/ 36V, se dostáváme na 360 Wh děleno 4,5 Wh = 80 km, jako na teoreticky možný maximální dojezd elektrokola.
Při kapacitě např. 16,5 Ah a napětí 36 V pak na 594 Wh/ 4,5 Wh = 132 km, jako nominální dojezd elektrokola, při minimální spotřebě.
Pro dosažitelný dojezd 120 km by baterie měla mít minimálně 15 Ah při 36V.
Při komfortnějším vyšším stupni asistence, kdy se jezdec více "vozí", může spotřeba na běžném elektrokole (250W) kolísat mezi 5,5 a 10 Wh. V momentě rozjezdu, jízdě do kopce nebo jízdě na přímý záběr motoru (pokud má kolo takovou funkci) se může spotřeba vyšplhat až na desítky Watt-hodin na kilometr. U baterií s větší kapacitou je pravděpodobné, že celková vzdálenost na jedno nabití nebude ujeta v jednom kuse, ale dojde během ní k přestávkám. Pokud trvají delší dobu (1 a více hodin), pomohou baterii zotavit v rozsahu 5-10% a tím ještě prodloužit celkový dojezd.
2. Styl a povaha jízdy na elektrokole
Je logické, že dojezd je podstatně ovlivněn váhou jezdce, povahou terénu (hrubý povrch, kopcovitý terén, časté rozjíždění, protivítr atd. snižují dojezd) a jízdním stylem - zejména volenou intenzitou asistence. Dojezd se dá prodloužit vypínáním asistence při jízdě po rovině nebo mírném klesání, větší intenzitou šlapání (platí u frekvenčního senzoru), plynulejší jízdou apod. Pokud je baterie zatěžována většími proudy (vysoký stupeň asistence), chemická struktura baterie nezvládne vydat stejnou energii, jako když byste ji vybíjeli pěkně pozvolna. Totéž platí i při změnách teploty. V mrazech nebo i při teplotách kolem 40 °C lithiové baterie vykazují horší vlastnosti, pokud jde o využitelnou kapacitu.
Nezanedbatelný vliv na dojezd elektrokola má samozřejmě i jeho technický stav - volba plášťů a jejich nahuštění, seřízení brzd, namazání řetězu a seřízení středů kol, šlapání, stav ložisek atd.
V nabídce je řada modelů elektrokol, kde je dojezd objektivně prodloužen díky vyšší kapacitě baterie, která může být při stejném vnějším tvaru až dvojnásobná (až 25 Ah). Tím pádem je schopna vydávat stejné množství energie dvojnásobnou dobu a reálný dojezd na nízký stupeň asistence pak překračuje i 150km.
Dojezd elektrokola lze výrazně prodloužit tím, že zdatnější jezdec udržuje dlouhodobě cestovní rychlost elektrokola nad 25km/h (kdy se asistence motoru sama odpojuje) anebo asistenci při jízdě vypíná a táhne pohyb spíše vlastní silou (Pokud pojedete převážně bez motoru, můžete samo sebou ujet i několik set kilometrů na jedno nabití). Takový přístup vede marketingové pracovníky některých i renomovaných značek k udávání zkreslených až nereálných hodnot dojezdu. U námi udávaných parametrů všech prodávaných elektrokol jsou proto hodnoty dojezdu korigovány na reálnou, ale stále optimistickou hodnotu. Základním normativem minimální spotřeby je 4,5 Wh (watt-hodiny) na jeden kilometr asistované jízdy, jak bylo uvedeno výše, při kterém si jezdec nechává pomáhat elektropohonem. Tento normativ odpovídá průměrném spotřebě, při jízdě, kdy Vám elektrokolo po většinu času ještě alespoň minimálně pomáhá.
3.Technologie elektrické asistence
Další, ikdyž podstatně méně významné odchylky v dojezdu kola, jsou výsledkem rozdílů v použitých systémech regulace, účinnosti motoru a typu baterie. Zde je třeba zmínit například rozdíl v chování senzorů asistovaného šlapání, kde je odlišnost mezi frekvenčním (snímá otáčky šlapání) a torzním (snímá točivý moment při šlapání a podle toho "dávkuje" pomoc motoru). Ve spojení s konkrétním jízdním stylem pak lze dosáhnout drobných rozdílů v dojezdu. Např. jen lehké šlapání minimální silou vede u frekvenčního senzoru k dávkování většího proudu a tím výraznější asistenci (s kratším dojezdem), než u stejného stylu jízdy u torzního senzoru. Naopak volba vyššího převodu (menší kolečko), tedy pomalejší a intenzivnější šlapání, povede k menšímu zatěžování baterie u frekvenčního senzoru.
Rovněž koncept motoru (ve středu šlapání/ ve středu kola) vykazuje drobné rozdíly v dojezdu při různých stylech jízdy. U pohonu ve středu šlapání dochází oproti elektromotoru ve středu kola k dodatečným ztrátám v řetězovém převodu, což může činit až 10%. Motor osazený ve středu šlapání díky přehazovačce ale pracuje v užším a příznivějším rozsahu otáček než je tomu u motoru ve středu kola, což částečně kompenzuje ztráty ve převodových stupních.
Jak potvrzuje praxe, mírného prodloužení dojezdu lze dosáhnout i rekuperací brzdné síly využité k dobíjení baterie u kol vybavených systémem rekuperace. Vzhledem k malé hybnosti elektrokola a ztrátám se však jedná o jednotky procent a výhody rekuperace jsou v případě elektrokol spíše marketingovou argumentací.
Baterie elektrokol
První generace elektrokol byla vybavena olověnými akumulátory, které byly sice levné, ale zvětšovaly hmotnost elektrokol o 10-20kg. Celková váha kola tak často atakovala 40kg, což byla při malé kapacitě Pb akumulátorů a krátké životnosti jedna z hlavních nevýhod.
Dnešním standardem jsou baterie na bázi lithia, původně konstruované z lithium-iontových článků, později lithium-polymerových (lepší poměr výkon/cena/bezpečnost) a také lithium-železo polymerových, které mají vyšší hmotnost, ale zvládají vyšší vybíjecí proudy.
Životnost baterií v elektrokolech se udává v počtu nabíjecích cyklů a u lithiových baterií dosahuje až 1000 cyklů.
Jaká značka bateriových článků je nejlepší?
Dnes je ve světě etablováno pouze několik globálních výrobců originálních článků, ze kterých pak tisíce firem sestavují baterie. Mezi nejrozšířenější li-ion články, určené pro elektrokola, patří Panasonic a Samsung s kapacitami 2,6, až 3,5 Ah, v novém rozměrovém standardu Tesla (21x700mm) i přes 5,5Ah, své uplatnění v elektrokolech mají také články LG a Sony. Některými producenty baterií asijské provenience bývají používány i neznačkové levnější články, s nižší životností i kapacitou. V nabízených řadách značkových článků Samsung, Panasonic, atd jsou vždy typy svým určením vhodné pro elektrokola, zejména vybíjecí charakteristikou, životním cyklem i odolností na otřesy.
Vzhledem k podobným parametrům se nedá jednoznačně zvolit, který článek je nejlepší. Články Samsung a Panasonic jsou v těsném souboji parametrů, cenově přívětivější je Samsung. Články LG si začínají v posledních letech budovat pověst tím, že pronikly do výrobků několika renomovaných německých značek. U článků Sony je možné nalézt typy, které snesou vyšší vybíjecí proudy než je běžně potřeba. Pro elektrokolo, kde je proud limitován řídící jednotkou, je však taková vlastnost spíše nepodstatná. Články pak mají vyšší cenu a vydrží méně nabíjecích cyklů.
K získání podrobnějších informací o vlastnostech baterií doporučujeme navštívit stránky www.baterie-servis.cz
Nejčastější praktické otázky týkající se baterií a jejich životnosti naleznete zde:
Co přesně se považuje za nabíjecí cyklus, je to každé nabití? Kolik cyklů má baterie reálně vydržet?
Jedním z parametrů baterie je počet tzv. nabíjecích cyklů, které je baterie schopna absolvovat, než dojde k podstatnému vyčerpání použitelné kapacity baterie. Přitom podstatným vyčerpáním je podle ČSN EN pokles pod 60% kapacity. Při absolvování zkoušek plnými vybíjecími cykly (předepsaným způsobem) by u lithiových baterií mělo být potřeba min. 300 cyklů.
V praxi to znamená, že baterie se chová normálně, když vydrží alespoň 300 plných nabití a vybití, než začne být pokles kapacity zřetelný). To neznamená, že je pak "po baterii", ale zkrátka už Vás nepovozí jako dřív. Klidně ale může dalších 200-300 podobných cyklů absolvovat a pořád se s ní dá jezdit.
Při běžném užívání ale baterie neprodělává plný nabíjecí cyklus při každém nabíjení a počet nabití, které v důsledku toho snese, tak bývá dvoj i trojnásobně vyšší. Některé normy a různí výrobci používají proto jako jednotku cyklu polovinu nebo poměrnou část plného vybití a nabití, aby hodnotu více přiblížili způsobu reálného užívání (cyklování) baterie (a aby také počet cyklů vypadal lépe). V praxi se tak ustálilo, že lithiová baterie je schopná vydržet 800-1000 cyklů, resp. v tomto případě spíše výraznějších nabití a vybití. U olověných baterií je to cca třetina.
Při měření počtu cyklů se mezi jednotlivými cykly ponechává 1-4 hodiny prodleva pro stabilizaci elektrolytu. Pokud ale baterie prodělává jednotlivé cykly např. v průběhu 2 let, podepisuje se na ní stárnutí jednotlivých chemických složek baterie a počet cyklů, které baterie snese v delším čase se adekvátně zkracuje.
Jak se mění kapacita baterie?
Baterie je poměrně složitý elektrochemický systém, který prodělává určité etapy svého "životního" cyklu. Na výkonovém projevu baterie se projevuje také režim užívání, kterému byla vystavena. Obecně platí, že když začnete baterii používat, baterie by se měla dostat do plné kondice. Na začátku by tzv. zotavená kapacita měla činit alespoň 85% nominální kapacity, po dlouhodobém skladování (90dnů/ 40 st Celsia) by zotavená kapacita měla činit min. 50% nominální kapacity dle ČSN EN.
Při běžném užívání, např. během sezony by baterie měla vykazovat hodnotu kapacity blízkou nominální hodnotě, stanovené pro baterii výrobcem např.13 Ah. U nových baterií to bývá i o cca 10-15% více. S postupným užíváním a narůstajícím počtem nabíjecích cyklů se kapacita baterie postupně snižuje.
Je potřeba vycházet z toho, že pro měření je nezbytné dodržet nízký (předepsaný) vybíjecí proud. Pod proměnlivým zatížením vysokými proudy, např. při jízdě na elektrokole, je reálný kapacitní výstup z baterie vždy nižší. Chemická struktura baterie zkrátka nezvládne vydat tolik proudu, jako když byste ji vybíjeli pěkně pozvolna. Totéž platí i při změnách teploty. V mrazech nebo i při teplotách kolem 40 st Celsia lithiové baterie vykazují sníženou kapacitu. Je jim zkrátka moc horko nebo zima - elektrochemická reakce je teplotou ovlivněna. Gelové olověné baterie mohou být mrazem nezvratně poškozeny, takže je třeba je skladovat v teple.
Baterie nesmí být skladována ve vybitém stavu!
Co je potřeba udělat, pokud baterie nebude delší dobu používána?
Baterii nabijte, odpojte od zátěže a skladujte v pokojové teplotě (zejména Pb baterie), v suchu a temnu. Neskladujte ve vybitém stavu. Pokud napětí baterie klesne pod mezní hodnotu, vede to k nevratným změnám a ztrátě kapacity u všech typů baterií. Vzhledem k samovybíjení - postupnému poklesu nabití, je potřebné baterii během skladování opakovaně, cca 1 x za 2-3 měsíce dobíjet.
Dlouhodobé skladování
Pro dlouhodobé skladování se upravuje stav nabití na cca 60%, tzn. že po plném nabití v časovém odstupu cca 4 hodiny a v pokojové teplotě se baterie řízeným způsobem vybije předepsaným proudem na 60% nabití. Tento úkon svěřte raději odbornému servisu.
- Vaclav Dvorak